Bernský salašnický pes

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 03. 2003.

POUŽITÍ: Původně hlídací, honácký a tažný pes na sedláckých dvorech v kantonu Bern, dnes také rodinný a všestranný pracovní pes.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači –

molosové, švýcarští

salašničtí psi a jiná

plemena.

Sekce 3 Švýcarští salašničtí psi.

Bez pracovní zkoušky.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Bernský salašnický pes je selský pes starého původu, který byl chován v předalpských oblastech a částech švýcarského středozemí v okolí Bernu jako hlídací, honácký a tažný pes. Podle osady a hostince Dürrbach u Riggisbergu, kde se tento dlouhosrstý, tříbarevný selský pes obzvláště často vyskytoval, získal své původní jméno „dürrbachský pes“ (německy „Dürrbächler“). Po předvedení těchto psů na výstavách již v letech 1902, 1904 a 1907 se v listopadu 1907 spojilo několik chovatelů těchto psů z Burgdorfu s cílem chovat bernské salašnické psy jako čistokrevné plemeno. Založili „Švýcarský klub dürrbašských psů“ a stanovili charakteristické znaky plemene. V roce 1910 bylo na jedné výstavě psů v Burgdorfu, na níž přivedlo své psy mnoho sedláků z okolí, vystaveno již 107 psů tohoto plemene.

Od té doby si toto plemeno, nazývané nyní v rámci ostatních švýcarských salašnických psů „bernský salašnický pes“, rychle získávalo příznivce v celém Švýcarsku a brzy i v sousedním Německu. Dnes je „bernský salašnický pes“ díky své atraktivní tříbarevnosti a své přizpůsobivosti známý a oblíbený jako rodinný pes v celém světě.

CELKOVÝ VZHLED: dlouhosrstý, tříbarevný, více než středně velký, silný a pohyblivý pracovní pes se silnými končetinami; harmonický a vyrovnaný.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

• poměr výšky v kohoutku k délce těla měřené od hrudní kosti k vrcholu sedací kosti je asi 9:10; spíše kompaktní než obdélníkový pes.
• Kohoutková výška je k hloubce hrudníku v ideálním případě v poměru 2 : 1.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): spolehlivá, pozorná, ostražitá a nebojácná v každodenních situacích; dobromyslná a příchylná vůči osobám, které dobře zná; vůči cizím sebejistý a přátelský; střední temperament, dobrá ovladatelnost.

HLAVA: Silná. Velikost harmonicky ladí s celkovým vzhledem, nepříliš těžká.

MOZKOVNA:

Lebka: při pohledu zepředu a z profilu málo klenutá. Málo vyjádřená středová rýha.

Stop: výrazný, avšak ne nadměrně vyjádřený.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:

Nosní houba: Černá.

Tlama: silná; středně dlouhá; hřbet nosu rovný.

Pysky: přiléhající, černé.

Čelisti / zuby: úplný, silný nůžkový skus (na M3 se nebere zřetel). Klešťový skus se toleruje.

Oči: Tmavě hnědé, mandlového tvaru, s dobře přiléhajícími očními víčky, ne příliš hluboko uložené a nevystupující. Povolená víčka jsou vadou.

Uši (zavěšené): středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové, lehce zaoblené, v klidu ploše přiléhající. Při vzbuzené pozornosti psa je nasazení ucha vzadu vzpřímené, přičemž přední okraj ucha zůstává přiložen k hlavě.

KRK: silný, svalnatý, středně dlouhý.

TRUP:

Horní linie z profilu: Od krku lehce přechází dozadu dolů do kohoutku, poté probíhá rovně a vodorovně.

Hřbet: pevný, rovný a vodorovný.

Partie beder: Široká a silná; při pohledu shora lehce vtažená.

Záď: měkce zaoblená.

Hruď: široká, hluboká, dosahující až k loktům, s vyjádřeným předhrudím; hrudní koš co nejdelší, širokého oválného průřezu.

Dolní linie z profilu a břicho: Od hrudního koše k pánevním končetinám lehce stoupá.

OCAS: huňatý, dosahující nejméně k hleznu, v klidu visící, v pohybu plovoucí, nesen ve výši hřbetu nebo lehce nad ní.

KONČETINY

Silná stavba kostí.

HRUDNÍ KONČETINY

Hrudní končetiny při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené.

Plece: Lopatky silné, dlouhé, šikmo postavené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel, přiléhající a dobře osvalené.

Nadloktí: dlouhé, šikmo postavené.

Loket: dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen dovnitř.

Předloktí: silné, rovné.

Přední nadprstí: při pohledu ze strany stojí téměř svisle, je pevné; při pohledu zepředu postavené svisle a tvoří prodloužení předloktí.

Tlapy hrudních končetin: Krátké, kulaté, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty. Nejsou vytočené ven ani vtočené dovnitř.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné a nejsou postaveny příliš úzce.

Stehna: dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená.

Kolenní klouby: Výrazně zaúhlené.

Lýtka: Dlouhá, dobře šikmo postavená.

Hlezno: silné, dobře zaúhlené.

Zadní nadprstí (nárt): Téměř svisle postavené. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování pasapárků zákonem zakázáno).

Tlapy pánevních končetin: Trochu méně klenuté než tlapy hrudních končetin; nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven.

CHODY: Ve všech chodech prostorný, plynulý pohyb; prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházejí z pánevní končetiny. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně.

OSRSTĚNÍ

SRST: Dlouhá a lesklá, hladká nebo lehce zvlněná.

BARVA: Temně černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech končetinách a na hrudi; s bílými znaky na místech, jak je následovně uvedeno.

• čisté, symetrické, bílé znaky na hlavě: lysina, která se směrem k čenichu oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy. Lysina nesmí nikdy sahat až k červenohnědým skvrnám nad očima a dosahuje nejvýš k ústním koutkům.
• bílá, přiměřeně široká průběžná kresba na hrdle a hrudi.
• Žádoucí: Bílé tlapy a špička ocasu.
• Toleruje se: malá bílá skvrna na šíji,

malá bílá skvrna v řitní krajině.

VELIKOST:

Kohoutková výška: U psů: 64 - 70 cm

Ideální velikost: 66 - 68 cm

u fen: 58 - 66 cm

Ideální velikost: 60 - 63 cm

CHYBA: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

• Nejisté chování.
• Jemná stavba kostí.
• Nepravidelné postavení řezáků, pokud zůstává zachován skus.
• Chybění jiných zubů než nejvýše dvou PM1 (prvních třeňových zubů). na M3 se nebere zřetel.
• Osrstění:
  • Vysloveně kadeřavá srst.
  • Chyby kresby a barvy:
    • Chybějící bílá kresba na hlavě.
    • Příliš široká lysina nebo bílé zbarvení mordy, které zřetelně přesahuje přes koutky pysků.
    • Bílý límec.
    • Velká bílá skvrna na šíji (největší průměr přesahující 6 cm).
    • Skvrna na řiti (největší průměr přesahující 6 cm).
    • Bílá na hrudních končetinách výrazně přesahující polovinu nadprstí (holínky).
    • Rušivě asymetrická kresba na hlavě nebo na hrudi.
    • Černé skvrny a pruhy na bíle zbarvené hrudi.
    • Nečisté bílé znaky (silně vystupující pigmentové skvrny)
    • Hnědý nebo rezavý nádech základní černé barvy.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Agresivita, bojácnost, vyslovená plachost.
• Rozštěp nosu.
• Podkus, předkus, zkřížený skus.
• Jedno nebo obě modré oči („břízové oko“).
• Entropium, ektropium.
• Zalomený ocas, zatočený ocas.
• Krátká nebo patrová srst.
• Chybějící trojbarevné zbarvení.
• Základní barva jiná než černá.

Psi vykazující patrné psychické abnormality a nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

cmku.cz